Pozorování Velryb v Kanadě – Další splněný sen
Mnoho let bylo mým obrovským snem vidět kosatky ve volné přírodě, protože se řadí mezi jedny z mých nejoblíbenějších zvířat. Přestože kosatka technicky vzato patří do čeledi delfínů, tak se jí také často přezdívá “Velryba Zabiják”. Nemá ve svém přirozeném prostředí žádného predátora. Nejvíce mě na kosatkách fascinuje jejich inteligence, velikost, síla a úžasná týmová spolupráce. Jsou tak perfektně sehrané, že dokážou společnými silami zabít dokonce i současně největšího žijícího živočicha na světě – Plejtváka Obrovského, známého také jako Blue Whale.
Opravdu dlouho jsem toužila po tom, kosatky vidět a přání se mi nakonec splnilo. Manžel mě totiž překvapil a na mé narozeniny mě vzal na tzv. Whale Watching Tour. Troufám si říct, že to byl jeden z nejúžasnějších zážitků mého života a už teď se těším, až si to někdy zopakujeme. Více o tom, jak to probíhalo se dočtete níže.
Dobrodružná plavba, aneb jak jsme pátrali po velrybách
Bylo 8.května 2021 a do přístavu, odkud jsme vyplouvali, jsme to měli z domu asi jen 20 minut autem. Pro jistotu jsme ale vyrazili minimálně s půlhodinovým předstihem, abychom tam byli včas. Čas plavby jsme měli zarezervovaný na poledne. Počasí nám ten den naštěstí přálo a nepršelo, jak už to obvykle bývá v BC zvykem. Do přístavu jsme přijeli vybavení a přivezli jsme si s sebou několik vrstev teplého oblečení. Přece jen v severní části Tichého Oceánu bývá chladno skoro v každém ročním období.
V přístavu už čekalo několik lidí a dohromady nás na motorovém člunu vyráželo asi 12 včetně kapitána a jeho posádky. V šatně jsme si nechali všechny nepotřebné věci, protože na člunu na to nebyl žádný prostor. Vzali jsme si s sebou jen vodu, svačinu, mobily a foťák a každému z nás přidělili nepromokavou teplou kombinézu. Měli tam dokonce na výběr hned z několika různých velikostí a byly tak velké, že jste si pod ně klidně mohli obléct i teplou bundu.
Když jsme byli všichni nachystaní, tak jsme se společně přesunuli k nedalekému lodnímu nástupišti. Už před vstupem na člun si nás rozdělili podle váhy tak, aby zajistili stabilitu člunu. Většina žen seděla vepředu a muži naopak vzadu. Posádka na člunu udělala ještě několik změn, protože zjistili, že člun stále není dokonale vybalancovaný. Následovala krátká bezpečnostní přednáška a následné seznámení s tím, co nás ten den čeká a kam máme namířeno.
Hledání Plejtvákovce Šedého
Kapitán nás krátce před vyplutím z přístavu radostně informoval o tom, že dostal zprávu od dalších kapitánů, kteří ten den viděli Plejtvákovce Šedého, který měl být nedaleko malého přístavního městečka White Rock, které je známé především díky tomu, že tam najdete nejdelší molo v celé Kanadě. Na začátku jsme se proto pohybovali v okolí White Rock. Doufali jsme, že budeme mít štěstí a uvidíme jej na vlastní oči. Když jsme dorazili na místo, tak jsme kroužili kolem a sledovali každý pohyb v oceánu. Kapitán zároveň využíval hydrofon, což je v podstatě přístroj na poslech zvuku pod vodou. Zároveň díky Whale Watching Association využíval speciální program, který členům asociace umožňuje vzájemnou výměnu informací o tom, kde se velryby nacházejí.
Po asi 20 minutovém neúspěšném kroužení po oceánu, jsme to vzdali. Kapitán zjistil, že se velryba začala vzdalovat a už nebylo snadné jí vystopovat. Pak nás vzal na místo, kde byli údajně ten den několikrát vidění tuleni, ale ani na ty jsme bohužel neměli štěstí. Za to jsme viděli několik orlů.
Naše výprava za kosatkami do USA
Začátek naší plavby bych zrovna za úspěšný neprohlašovala, ale nevzdávali jsme to! Tentokrát jsme měli namířeno směrem k souostroví San Juan Islands, které se nachází ve státě Washington mezi Viktorií (město v Kanadě na ostrově Vancouver Island) a Seattlem (největší město ve státě Washington a můj bývalý domov).
Plavba z kanadského White Rock k San Juan Islands byla docela dlouhá a pěkně divoká. Plavili jsme se na menším motorovém člunu a když kapitán šlápl na plyn, tak to s námi pěkně házelo. Měli jsme vítr ve vlasech, k tomu nám hrála hudba a byl to super zážitek, především pro adrenalinové nadšence! Když jsme se blížili do míst, kde se měly pohybovat kosatky, kapitán ubral plyn a pomalu jsme se plavili a sledovali, jestli se někde nějaká kosatka náhodou nevynoří. Kapitán něco zaslechl v hydrofónu a tak jsme se na místě rozhodli úplně zastavit a trpělivě vyčkávat.
Po chvíli trpělivého čekání se z ničeho nic v dáli na krátký moment vynořila obrovská černobílá kosatka! Ten pocit euforie nikdy nezapomenu! Chvíli jsme se tím směrem dívali a čekali jsme, kde a kdy se opět vynoří, když v tom se z nenadání z druhé strany člunu ozvalo hlasité šplouchnutí a když jsme se otočili, tak se přímo u člunu vynořila další kosatka, která byla opravdu nebezpečně blízko od nás. Byla tak majestátní a krásná! Vždy se na chvíli vynořila a pak zase zmizela pod hladinu. Kosatky dokážou zadržet dech až na 15 minut, takže čtvrt hodiny o nich třeba nemusíte vůbec vědět a po 15 minutách se vynoří na úplně jiném místě, kde by jste je nečekali. Proto je vždy napínavé je sledovat s očekáváním, kde se asi vynoří. 🙂
Poté, co nám zmizela z dohledu, jsme pokračovali v naší plavbě dál směrem k San Juan Islands. Po cestě jsme viděli delfína, nebo něco, co bylo velmi podobné delfínovi. Po asi 20 minutách jsme zastavili uprostřed zálivu nedaleko souostroví, protože kapitán zjistil, že v tom místě se má nacházet celá rodina kosatek a dokonce slyšel jejich zvuky, takže si byl 100% jistý, že tam v těch místech někde jsou. Vzápětí jsme zahlédli 8 černých ploutví a postupně se vynořující kosatky i s malými mláďátky! Nemohla jsem doslova uvěřit vlastním očím! Byly tak neuvěřitelně synchronizované a působily tak pokojně, že bylo až těžké uvěřit tomu, že jde o vrcholového predátora, který je schopný zabít i největší existující zvíře na světě.
Pomalu se k nám v dáli přibližovaly další 2 lodě s lidmi vyhlížejícími velryby, ale zároveň si držely dostatečný odstup od kosatek, ale i od nás. Kapitán o chvíli později zpozoroval vodní skůtr řítící se neskutečnou rychlostí přímo na rodinku kosatek a rozhodl se okamžitě jednat. Spojil se s ostatními kapitány lodí, které byly v naší blízkosti a vydávali společně varovné signály, aby dali řidiči vodního skůtru najevo, že tam jsou kosatky a že by měl zpomalit, nebo nejlépe zastavit. Kapitán se během plavby několikrát zmínil o tom, že pro kosatky jsou největším nepřítelem lidi a jednou z hlavních příčin smrti velryb, jsou srážky s lodí. Řidič vodního skůtru to naštěstí pochopil a zpomalil. Když byl blíž ke kosatkám, tak dokonce zastavil a sledoval je.
Krátce na to jsme si všimli další skupiny kosatek, kterých bylo asi 6 a proplouvaly těsně kolem pobřeží. Od posádky jsme se dozvěděli, že to jsou tzv. rezidenti, kteří se živí výhradně rybami a zdržují se v těsné blízkosti souostroví San Juan Islands. V ten moment jsme byli doslova obklopení kosatkami a byl to neskutečný pocit. Na jedné straně jich bylo minimálně 8 a na druhé nejméně 6. Musím dodat, že vůči kosatkám se všichni na lodích chovali maximálně ohleduplně. Lodě zůstaly stát na jednom místě, kapitáni vypnuli motory a veškerá zařízení, které by je mohly vyrušovat a minimalizovali hluk.
U San Juan Islands jsme strávili minimálně hodinu a když nám kosatky po nějaké době zmizely z dohledu a byly dostatečně daleko, tak jsme se pomalu vraceli zpět do přístavu. Po cestě jsme se ještě zastavili na jednom místě, kde se měl pohybovat plejtvák šedý, ale opět jsme na něj neměli štěstí. Plejtváci dokážou zadržet dech až na 60 minut, což je 4 krát déle než kosatka. Právě z toho důvodu, je těžké vidět je nad hladinou, protože jsou většinu času pod vodou.
Do přístavu jsme dorazili ani ne za hodinu a perfektní den jsme zakončili výbornou večeří. Doteď na ten den moc ráda vzpomínám. Dokonce i kapitán říkal, že málokdy se mu poštěstí vidět tolik kosatek najednou a přestože bere lidi na Whale Watching skoro každý den, tak i pro něj je takový moment vzácný a nebývá to pravidlem. Prý je to hodně o štěstí.
Pokud se někdy na Whale Watching chystáte, tak maximálně doporučuji White Rock Sea Tours! Vyplouvají z přístavu v Surrey v provincii Britská Kolumbie a dokonce mají 90% garanci, že nějakou tu velrybu uvidíte. V případě, že nebudete mít štěstí, tak si vás pozvou na další tour, za kterou díky jejich garanci nemusíte platit. 🙂
Nejlepší místa na sledování velryb na Světě
San Juan Islands (Souostroví ve státě Washington – USA)
Pokud vás láká vidět především kosatky, tak maximálně doporučuju vyrazit na výlet k souostroví San Juan Islands, protože právě tam jsme viděli asi 14 kosatek najednou. Můžete tam vidět i plejtváky, keporkaky, delfíny nebo tuleňe. Vyplouvali jsme z malého přístavu ve White Rock přes White Rock Sea Tours. Přístav se nachází v kanadské provincii Britská Kolumbie a je asi 50 minut od Vancouveru. Společnost maximálně doporučuju a vyrazila bych s němi klidně znovu! Hlavní sezóna na pozorování kosatek v okolí San Juan Islands je od března do října. My jsme tam byli začátkem května a viděli jsme jich spoustu.
V případě, že si chcete udělat výlet přímo na San Juan Islands, tak i odtamtud operuje hned několik společností. Více informací se dočtete na tomto odkazu.
Dokonce i přímo v kanadském Vancouveru najdete pár společností, se kterými můžete vyrazit za účelem pozorování velryb. O společnostech operujících ve Vancouveru se dočtete ZDE. To, kam s vámi vyrazí ale závisí na tom, kde se ten daný den mají velryby pohybovat. Nejsem si jistá, jestli jezdí až k San Juan Islands, protože Vancouver je od San Juan Islands přece jen trochu dál než White Rock.
Vancouver Island (Ostrov v Britské Kolumbii v Kanadě)
V blízkosti ostrova údajně propluje okolo 20 000 plejtváků šedých každé jaro, ale můžete tam vidět i kosatky, delfíny nebo tuleňe. Na Vancouver Island se můžete dostat trajektem z Tsawwassen Bay do Victorie nebo Nanaima. Pokud by jste chtěli jít na Whale Watching z Tofina (malé surfařské městečko), tak doporučuji jet trajektem do Nanaima, odkud to je pak autem asi 3 hodiny. Je to rozhodně blíž, než kdyby jste měli vyjíždět z Victorie. Dokonce existuje i několik Whale Watching společností, které operují přímo z Nanaima. Hlavní sezóna je od března do října.
Pokud na Vancouver Island plánujete vyrazit, tak se více o tom, co tam vidět dočtete v TOMTO ČLÁNKU.
Quebec (Kanada)
Lodě vyplouvají z přístavů v Tadoussacu nebo přímo z města Quebec. V okolí Quebecu můžete vidět Plejtváka Obrovského, Sviňuchu Obecnou, nebo třeba Keporkaky. Hlavní sezóna v Quebecu je od května do října.
Více o možnostech pozorování velryb v Quebecu se dozvíte na této stránce.
Island
Většina společností operuje v Husavíku, Reykjavíku nebo taky v Akureyri. Hlavní sezóna pro sledování velryb na Islandu je od dubna do září a můžete se tam vydat např. za účelem pozorování keporkaků, plejtváků obrovských, vorvaňů nebo dokonce kosatek.
Pokud se chystáte na Island, více informací a tipů na společnosti, se kterými se na Whale Watching Tour můžete vydat najdete ZDE.
Norsko
V Norsku jsou nejpopulárnějšími místy pro pozorování velryb Stø, Andenes, Skjervøy a Tromsø. Můžete je ale vidět i v okolí soustroví Svalbard (Špicberky). Do Norska se můžete vydat za pozorováním keporkaků, kosatek, sviňuch, vorvaňů ale i delfínů. Hlavní sezóna pro pozorování velryb je v Norsku obvykle od konce října do poloviny ledna, ale šanci spatřit velryby máte i v jiné roční období v závislosti na lokalitě a na druhu velryb nebo delfínů, které chcete vidět.
Více informací o sledování velryb v Norsku a o společnostech, které v Norsku operují se dočtete na tomto odkazu.
15 zajímavostí o kosatkách, které jste nejspíš nevěděli
1. Kosatky nejsou velryby!
Tohle je vlastně úplně běžná mylná představa o kosatkách. Přestože se kosatkám přezdívá “Velryba Zabiják”, tak se nejedná o velrybu, ale o delfína.
2. Ve skutečnosti existuje hned několik druhů kosatek.
Lidé si velmi dlouhou dobu mysleli, že existuje jen jeden druh kosatky, ale ve skutečnosti je hned několik druhů nebo poddruhů kosatek. Liší se podle určitých znaků, vlastností, jejich výskytu, ale taky mají odlišný druh stravování. V Severním Pacifiku jsou 3 hlavní druhy kosatek – Rezidenti, Přechodné Kosatky a Pobřežní Kosatky. Kosatky se také jejich rozdílnými osobnostními vlastnostmi přibližují lidem nebo šimpanzům.
3. Kosatka je vrcholový predátor oceánu.
To znamená, že je na vrcholu potravinového řetězce a není nic, co by ji lovilo. Jediným nepřítelem kosatek je člověk. Kosatky dokážou společnými silami zabít i největší zvíře na světě – Plejtváka Obrovského.
4. Dožívají se tak vysokého věku jako lidé.
Pokud žijí ve volné přírodě, tak se samice kosatek můžou dožít až 100 let a samci okolo 60 let. Pokud jsou ovšem v zajetí, tak se většinou nedožívají více než 10 let.
5. Kosatky využívají echolokaci.
Při lovu kosatky využívají echolokaci, která jim pomáhá lokalizovat kořist. Echolokace jim umožňuje identifikovat vzdálenost dané kořisti podle zvuků, které vydávají. Vysílaný zvuk se odrazí od předmětu zpět do místa, odkud byl zvuk vysílaný a díky tomu jsou pak schopny určit vzdálenost kořisti. Kosatky jsou údajně v echolokaci tak dobré, že jsou díky ní schopné identifikovat třeba jejich oblíbený druh lososa.
6. Jsou neuvěřitelně inteligentní.
Kosatky mají obrovský mozek. Ve skutečností mají druhý největší mozek ze všech mořských savců. Jejich inteligence by se dala přirovnat k inteligenci šimpanzů. Dokonce mají svůj vlastní jazyk, vynikající paměť, perfektně spolupracují ve skupinách a navzájem se učí lovecké techniky.
7. Dokážou samy sebe poznat v zrcadle.
Kosatky mají velmi silnou schopnost sebeuvědomění. Zvládly úspěšně projít známým zrcadlovým testem, kterým vědci určují, zda jsou zvířata sebeuvědomělé. Údajně tímto testem prošlo jen několik druhů zvířat, mezi něž patří např. delfíni skákaví, orangutani, šimpanzi, gorily nebo slon asijský.
V zrcadlovém testu byli naopak neúspěšní např. psi, kočky, tuleni nebo pandy.
8. Kosatky spolu navzájem komunikují a mají různé dialekty.
Kosatky komunikují především používáním 3 hlavních zvuků: cvakáním, pískáním nebo pulzujícím voláním. Jednou ze zajímavostí také je, že komunikují různými dialekty, které se liší tím, v jaké skupině a geografické lokalitě se pohybují. Rozdíly mezi určitými dialekty můžou být v některých případech dokonce natolik velké, že jsou ve srovnání podobné třeba rozdílům mezi angličtinou a japonštinou.
9. Kosatky při lovu navzájem spolupracují.
Pokud víte, jakým způsobem vlci společně útočí na kořist, tak si představte, že velmi podobné taktiky využívají i kosatky s tím rozdílem, že loví v oceánu. Je až neuvěřitelné, jakým bravurním způsobem lov koordinují. Níže se můžete podívat na krátký vědecký dokument, kde je velmi pěkně znázorněno, jakým neuvěřitelným způsobem spolupracují třeba při lovu tuleňů a jak jsou skvěle sehrané, což jen potvrzuje jejich inteligenci.
10. Kosatky postrádají čichový systém.
Kosatky nemají čichový systém, takže s největší pravděpodobností nemají žádný čich. Narozdíl od žraloků využívají echolokaci k identifikaci kořisti. Více o echolokaci se dozvíte výše.
11. Dokážou se naučit jazyk jiných mořských savců.
Podle vědeckých studií jsou kosatky natolik inteligentní, že se dokážou dokonce naučit jazyk jiných mořských savců a perfektně imitovat jejich zvuky. Bylo vysledováno, že např. kosatky, které se pohybovaly v blízkosti delfínů skákavých měly tendenci imitovat jejich pískavé zvuky a dělaly je o mnoho častěji než kosatky, které se v okolí delfínů nepohybovaly.
12. Některé kosatky trpí psychickými poruchami.
Podobně jako lidé, i některé kosatky můžou trpět depresemi a jiným psychickými poruchami. Nejčastěji se s podobnými problémy potýkají kosatky, které jsou v zajetí. Bohužel je znám případ kosatky, která v zajetí spáchala sebevraždu. Dokonce byl i případ kosatky, která celých 17 dní nosila tělo jejího mrtvého mláděte, což naznačovalo, že cítí obrovský zármutek a neschopnost srovnat se se ztrátou svého potomka.
13. Kosatky mají vlastní unikátní kulturu a silné sociální vazby.
Rozdílné skupiny kosatek mají různé schopnosti, taktiky lovu a dialekty, které učí svá mláďata a které se pak v daných skupinách dědí z generace na generaci. Jeden vědec věnující se studiu kosatek dokonce poznamenal, že jediná bytost na světě, která je více kulturně zaměřená než kosatka, je člověk.
14. Spí jen jednou polovinou mozku.
Kosatky spí jen jednou polovinou mozku. Druhou polovinou mozku kontrolují dýchání, aby se ve spánku neutopily. Zajímavostí také je, že při spánku mají jedno oko otevřené.
15. Nové studie dokazují, že kosatky prochází menopauzou.
Další fascinující zajímavostí je to, že kosatky jsou jedny ze 3 živočišných druhů společně s lidmi a kulohlavci, které procházejí menopauzou. U kosatek menopauza nastává většinou okolo 30 – 40 roku života a dožívají se až 90 let. Studie také ukázala, že mláďata většinou zůstávají se svými matkami a babičkami celý svůj život. Babičky pak svým dcerám pomáhají s mláďaty. První rok je u mláďat naprosto kritický a podle statistik přežije jen cca 50% mláďat.