Dovolená v Rockies-Cesta do Jasperu (4.září 2021)
Je asi 6:30 ráno a Dominik mě probouzí s šálkem čerstvého a voňavého espressa. Miluju takovéto dny. Obzvlášť, když právě vyrážíme za dobrodružstvím a už od okamžiku, kdy se probudíme se máme na co těšit.
Dnes nás čeká dlouhá 8 a půl hodinová cesta z Burnaby do Jasperu. Jasper je kouzelné horské městečko nacházející se v provincii Alberta. Jak jistě všichni, co se alespoň trošku o Kanadu zajímáte, nebo jste v Kanadě byli víte, Jasper společně s Banffem leží v Kanadských Rockies (tzv. Skalnatých horách) a je to mekka outdoorových nadšenců jako jsme my! Jelikož v Kanadě žijeme už 3 rokem, tak to nebude naše první návštěva, ale tak moc jsme si to tam zamilovali, že jsme se rozhodli, že se tam ještě jednou vrátíme na dovolenou a pro změnu si dáme místo roadtripu nějaké ty několikadenní tůry v backcountry.
Věci jsme si sbalili už včera večer po návratu z práce, jen je potřeba se nasnídat, doladit pár detailů a můžeme vyrazit na cestu!
Vyrážíme asi okolo 10 ráno a google mapy nám ukazují, že naše cesta povede z Burnaby přes Chilliwack, Coquihalla Pass, Kamloops a Mount Robson Provincial Park až do Jasperu.
Začátek cesty je naprosto bezproblémový. Paradoxně na dálnici v Chilliwacku nebyly ani velké zácpy, tak jako téměř vždy, když tamtudy projíždíme. Při průjezdu po dálnici přes Coquihalla Pass směrem na Kamloops byl cítit kouř. Narazili jsme taky na pár lesních požárů a viděli obrovské plochy vyhořelých lesů. Byl to smutný pohled a vypadalo to tam úplně jinak než vloni v létě. Letošní požáry byly v Okanaganu kruté. Požárová sezona odstartovala už začátkem léta a přetrvávala několik měsíců. Podle místních zpravodajských médií museli evakuovat asi 3700 nemovitostí v BC, spousta lidí přišlo o domovy, kvalita vzduchu byla hazardní a stejná situace přetrvávala několik měsíců. Ještě před 2 týdny to bylo tak špatné, že jsme si mysleli, že se do Rockies letos ani nedostaneme a cesty nebudou průjezdné a bezpečné a dokonce jsem vymýšlela plán B. Přece jen jsme dovolenou měli už dlouho nahlášenou a chtěli jsme si užít ještě poslední týdny léta. Naštěstí jim tam pěkně sprchlo, ochladilo se, aktivita požárů se snížila na minimum, kvalita vzduchu se zlepšila a dálnice byla opět otevřená a bezpečně průjezdná. Požáry a kvalitu vzduchu jsme sledovali téměř denně stejně jako předpověď počasí, abychom věděli jak se přizpůsobit a jestli se tím směrem na dovolenou vydat nebo ne.
Po pár hodinách strávených v autě jsme si udělali rychlou pauzu na oběd a kafe v Kamloops – středně velké město v polo-pouštní oblasti v Okanaganu (BC) a dále pokračovali v naší cestě na severo východ. Pěkně nám po cestě začalo pršet a my za to byli moc rádi, protože BC aktuálně potřebuje hodně deště. Projížděli jsme farmářských územím, kde všude okolo sebe vidíte jen pole a menší kopce se suchým porostem, sem tam nějaké to jezero, ale po horách a zeleni tam není téměř ani památky. Okanagan je turisticky hojně navštěvovaný především díky vinicím, vinařstvím a vinařským festivalům, ale také tam lidi jezdí relaxovat na pláže k jezerům a užívat si sluníčka, protože průměrná letní teplota v této oblasti se pohybuje okolo 28 stupňů a některé dny se vyšplhá až na 31 stupňů Celsia, což bohužel v posledních letech vede k velkým lesním požárům. Letos měli dokonce rekordní teplotu 41.5 stupňů Celsia. Krajina je tam hodně jiná v porovnání s okolím Vancouveru a s horskými oblastmi v Kanadě. Nás to tam upřímně řečeno nikdy nenadchlo natolik, aby jsme si tam zajeli na dovolenou a strávili tam několik dní. Projíždět tamtudy nám vždy stačilo, ale znám spoustu lidí z Vancouveru, kteří tam rádi jezdí na dovolenou a každoročně se tam vrací. My jsme holt víc na ty hory a chladnější podnebí.
Blížíme se do Provinčního Parku Mount Robson, ve kterém jsme vloni strávili dovolenou a opět obdivujeme majestátnost Mount Robson – nejvyšší horu v Kanadských Rockies. Náš původní letošní plán byl 4 denní trek na Berg Lake Trail. Měli jsme obrovské štěstí a povedlo se nám na jaře hned po otevření rezervačního systému rezervovat backcountry campy na 3 noci přímo na trailu, ale bohužel nám Parks Canada zrušili rezervaci asi 3 týdny před plánovaným odjezdem. Důvodem byly záplavy. V parku se bohužel v červenci vylila řeka a celý trail museli na celou letošní sezonu uzavřít kvůli neprůchodnosti. Moc jsme se tam těšili, ale naštěstí se mi podařilo na poslední chvíli vymyslet plán B a na dovolenou do Rockies jsme se vydali i tak, jen na jiné traily.
Po krátké pauze v provinčním parku Mount Robson se vydáváme zase na cestu. Míjíme krásná jezera, obrovské hory, velké množství zeleně a po cca hodině a půl přijíždíme do front country campu Whistlers v Jasperu, což je dnes naše finální destinace. Asi před rokem tento camp kompletně zrenovovali. Jsou tam nové sprchy, toalety, pěkné kempovací místa s posezením, velké parkoviště před hlavní administrativní budovou a dokonce chatky, které se jednoho dne budou dát rezervovat, pro ty, co mají rádi pohodlí a neradi spí ve stanu nebo v autě.
V campu jsme se pěkně zabydleli, dali jsme si večeři a já se šla na večer sama projít po okolí a sledovala jsem nádherný západ slunce. Po návratu k autu jsem za Dominikem uviděla stát soba. Stál jako socha a ani se nehnul… Když jsem řekla Dominikovi, ať se otočí, tak byl úplně v šoku, protože neměl vůbec tušení, že hned za ním stojí sob. Už se stmívalo, tak se nám ho bohužel nepodařilo vyfotit a po chvilce stejně elegantně odkráčel do blízkého lesíka, který patřil ke campu. Kousek od našeho místa jsme měli sprchy, které nám přišly úžasně vhod. Dali jsme si sprchu, vyčistili jsme si zuby a zalezli do auta, ve kterém jsme spali. Dominik našeho jeepa předělal na camper vana. Máme v něm hrozně pohodlnou matraci a když je možnost, tak v něm spíme rozhodně o mnoho raději než ve stanu. Hodinky ukazovaly asi 10 večer, protože v Albertě je o hodinu méně než v BC. Před spáním jsem si ještě chvíli četla, budík jsem natočila na 6:30am a šla spát natěšená na další dobrodružství.
